13. My jsme Vám ale přijeli na pomoc!

My jsme Vám ale přijeli na pomoc!

            Pokud usednete do sanitního vozu a rozjedete se k pacientům, pravděpodobně se někdy dostanete do situace, ve které se nebudete cítit úplně bezpečně. Jak vypadá zásah záchranky u agresivních pacientů? Třeba takhle ...

            Denní posádka se akorát vrátila na základnu. Předávají nám pager a telefon s již nabranou výzvou – starší žena v bezvědomí. Lékař není k dispozici, tak jedeme sami. Na místě jsme během několika minut. Před domem na nás čeká manžel pacientky, udává, že si ve tři hodiny odpoledne lehla a teď ji nemůže probrat, je půl sedmé.

            S veškerým vybavením přicházíme do bytu. Paní leží na matraci v obývacím pokoji. Je přikrytá, pod hlavou má polštář. Dostatečně pravidelně dýchá, na oslovení však nereaguje. Chytám ji za ruku, hmatám pulz – pravidelný, velmi dobře hmatný. Úchopem za rameno s paní zatřesu, zmáčknu jí trapézový sval – bez reakce. Je to ale zvláštní, chvějí se jí oční víčka. Při dalším opakování najednou až strašidelně otevře oči. Hledí před sebe. Po chvíli je zase zavře. Během vyšetřování tohle ještě jednou zopakuje. Postupně paní měřím krevní tlak, saturaci krve kyslíkem, krevní cukr, nalepuji elektrody pro natočení dvanáctisvodového EKG ... PRÁSK! Z čista jasna mi do obličeje přiletěla pěst a paní začal křičet. Manžel je konsternován – měl o život své družky strach a tohle opravdu nečekal. Nikdo z nás to nečekal. Paní na sebe nenechá sáhnout. Odstupuju od ní, musím se trochu oklepat a vrátit se zpět do reality.

            Dvacet minut mi trvá, než paní uklidím, než jí vysvětlím, proč jsme tu, proč má na sobě nálepky, kabely. Dvacet minut intenzivní komunikace. Výsledkem je pozvání na kafe a malá modřina na tváři.

            Páteční noční v plném proudu, alkohol hraje roli ve většině výjezdů. Míříme k osmnáctiletému pánovi. Jsme přivoláni do místní diskotéky pro silné krvácení. Dle informací volajícího zvrací krev. Při příjezdu nás čeká skupinka čtyř lidí. Dvě slečny a dva pánové. Později se ukáže, že se jedná o bratry s přítelkyněmi. Jeden z nich si drží ruku u nosu a je celý zakrvácený. Bereme si ho do sanitky, abychom ho mohli ošetřit a zjistit, odkud krvácení. Jeho bratr se snaží do vozu dostat také. Vysvětlujeme mu, že musí počkat venku, ale že než odjedeme, řekneme mu, kam bratra vezeme.

            Během ošetřování se najednou otevírají dveře od sanitky a dovnitř se potácí opilý brácha. Vyrážím mu naproti a vykazuji ho z ambulantního prostoru vozu. Přítomné slečny ho strhávají ze schůdků a snaží se mu domluvit. Muž je však silnější a notně posilněn alkoholem se opět vrhá ke schůdkům s nadávkami a zaťatými pěstmi. Snad poprvé sahám na svůj opasek a vytahuji služební pepřový sprej. Světlo ze spreje osvětluje obličej agresora a za pomoci slečen opouští prostor sanitky. Spěšně za ním zavírám dveře a zevnitř zamykám. Nepoužitý sprej opět uklízím a odebírám se starat se o pacienta.

            Jiná noční služba. Přijíždíme na udanou adresu za ženou, která má problémy s břichem. Pouští nás do bytu – je na invalidním vozíku, kvůli cukrovce přišla o jednu nohu. Společně s ní je v bytě i její syn. Nemůžeme si nevšimnout, že se kolem něho povaluje několik lahví od piva. Již při příchodu se k nám chová hrubě. Paní nečekala náš příjezd tak brzy a tak ještě dává dohromady potřebné věci. Během toho se s kolegou vyptáváme na podrobnosti, na důvod, proč jsme tu.

            Synovi se zdají naše otázky směšné a začíná používat urážlivá slova. Žádáme ho, aby nám nezasahoval do práce. Na chvíli se uklidňuje. Paní se nám za svého syna omlouvá, to však přilila benzín do ohně. Syna to pobouří a začne na náš účet sázet jednu urážku za druhou. A nezůstává jen u urážek. Začíná nám popisovat, jakým způsobem nás roznese po bytě v zubech, jak nás zmlátí. Vzhledem k tomu, že se paní nachází na invalidním vozíku, potřebuje naši asistenci a proto musíme zůstat v bytě. Necítíme se však bezpečně. Oba se s kolegou více než paní věnujeme jejímu synovi, který tu a tam vstane a naznačuje na nás útok. Po chvíli si všimneme, že oba, já i kolega, jsme připraveni k obraně. Stojíme nakročeni bokem k agresorovi s rukama připravenýma na pepřovém spreji. Naštěstí přijíždí policie. Syn je vykázán z bytu. V doprovodu policie odchází pryč a my můžeme paní bezpečně dopravit na vyšetření do nemocnice.

           

            Venku pár stupňů nad nulou a na chodníku leží muž v tričku a kalhotách. Nad ním stojí dvě mladé dívky a mávají na nás. Pravděpodobně opilý muž upadl na zem, rozbil si hlavu o chodník a nemohl se postavit. Na různých místech kolem něho je krev. Už od sanitky slyším nepřátelské věty adresované právě dvěma mladým dívkám. Ty nám sdělují, že zde muže našli ležet, ale bojí se mu pomoci se zvednout. Chvíli se zdá být naprosto v pořádku, ale v okamžiku změní a metá kolem sebe nadávkami a pěstmi.

            Ukládáme ho do tepla sanitky na nosítka, ještě před tím ho žádám, aby se dívkám omluvil a poděkoval jim. Zavazujeme krvácející hlavu, provádíme celkové vyšetření. Na nějaké sprosté slovo jsme od opilců zvyklí, ovšem chování našeho pacienta se neustále stupňuje. Náhle se snaží ze sanitky odejít, byť toho není ani v nejmenším schopen. Opakovaně ho žádáme, aby ležel na lehátku, vysvětlujeme mu co se stalo a co se bude dít dál. Všechno popírá a vůbec nás nerespektuje. Nabírá na obrátkách. Nacvičenými hmaty pána s kolegou držíme na lehátku. Kolega drží hlavu a jednu paži. Já ležím napříč v úrovni kolen a držím druhou paži. Volnou rukou volám dispečink a žádám o asistenci policie.

            Během čekání se snaží muž z našeho držení vyprostit. Naštěstí se mu to nedaří, sílu má pořádnou, ale my jsme dva a střízliví. Když nás nemůže fyzicky napadnout, provádí to alespoň verbálně. Vyhrožuje nám, jak nás zmlátí, jak nás zabije, že skončíme. Než za okny spatříme blikající modrý maják, uběhne notná řádka minut. Alespoň tak se nám to zdá. Zbytek výjezdu a pobyt v nemocnici stráví pán pod dohledem policie v poutech.

            Napadání záchranářů není bohužel výjimečná situace. Podle mého úsudku tak činí především lidé posilněni alkoholem nebo drogami. Štěstím je, že závažná napadení spojená z ublížením na zdraví záchranářů se dějí jen sporadicky v jednotkách případů ročně.