6. Štěstí přeje opilým

Štěstí přeje opilým

Noční služby bývají velice často ve znamení alkoholu, zvlášť v centru města. Dnes ale sloužím na základně, která je od centra celkem vzdálena, dnes bychom se alkoholu mohli vyhnout. Ale ne, dělám si legraci. Hned na začátku služby nás dispečink vyslal k centru na rozbitou hlavu a příčinou bylo požití alkoholu. Pacientku jsme předali ošetřenou a zajištěnou na chirurgické klinice a vracíme se zpět. Cestou ještě nakoupíme něco malého k jídlu a k pití. Parkujeme na základně. Před výjezdem jsem nestihl ani překontrolovat celou sanitku, tak to dodělávám teď, pak se půjdu navečeřet. Když to vyjde.

Jsme najedeni, spokojeni. Pracuji na počítači, pouštíme si písničky. Na služební telefon přichází SMS. Zvedám se ze židle. O pár vteřin později mně i parťákovi pípá pager. To už jsem na cestě do sanitky. Beru pager, potvrzuji příjem zprávy, čtu výzvu. 2xM, PÁD++, ze skály, 10metrů. Přidávám do kroku, čeká nás perná práce. Podle výzvy na nás na místě události čekají dva muži ve velmi vážném stavu, kteří oba spadli ze skály. Deset metrů je pořádná výška. Vyrážíme. Dívám se na mapu, lékařská posádka je už pár metrů od místa události. Asi byli poblíž. Volá mi dispečink a upřesňuje nám místo, kam máme zajet. Měli by na nás čekat na silnici kamarádi zraněných, aby nás k nim dovedli. Realita je jiná.

Za chvíli jsme na místě. Je tma, jsme v lese, před námi bliká lékařské auto. Akorát berou vybavení. Na silnici na nás čekala nějaká slečna, ta nás však poslala pouze „někam nahoru“. Vystupujeme z auta, bereme si helmy s čelovkami, kyslík, krční límce, zásahový batoh, zbytek má lékař. Nic nevidíme. Všude kolem jsou stromy a křoví. Nevidíme žádné signalizační světlo, neslyšíme žádné volání o pomoc. Nezbývá než hledat. Utváříme v podstatě rojnici, jdeme do kopce, začíná z nás kapat pot. Projdeme velký kus lesa, nikde nikdo. Přijíždí policie a inspektor provozu. Vyndává z kufru světlo. Tak to je paráda – v lese je vidět, jak kdyby byl den. Setkáváme se s ním, vyrážíme prozkoumat druhou část lesa. Najednou z křoví vybíhá nějaký mladík, prý nás dovede na místo, kde oba jsou. Volám na zbytek týmu a následuju kluka. Stoupám stále výš a výš. Byl jsem galantní a vzal jsem paní doktorce monitor. Teď toho skoro lituji. Na zádech mám ještě zásahový batoh a kyslík. Vážím o dobrých 30 kg víc. Volnou rukou se chytám okolních stromků, abych nespadl. Pokládám batoh s kyslíkem na zem, volám za záda, ať ho vezmou, už ho neunesu. Posledních pár metrů. Jsme nahoře. Je tu kamenitá plošina, uprostřed je prohlubeň a v ní leží zhruba dvacetiletý muž. Nad námi žádná skála není, přestávám to celé chápat.

V rychlosti si všímám, jaký je tu krásný výhled na město. Přistupuji k pacientovi, oslovuji ho. Reaguje, to je pozitivní. Kolem stojí pár kamarádů, ptám se jich, co přesně se stalo. Dle jejich informací on a opodál stojící muž spadli společně dolů ze skály, tam se zvedli a vylezli zpět nahoru. Klekám si za hlavu ležícího pacienta, chytám ho pevně a oznamuji mu, co bude následovat. Přichází ostatní. Informuji lékařku o události, s parťákem nasazujeme ležícímu krční límec. Lékařka zběžně vyšetřuje druhého padlého. Inspektor má na uchu dispečink. Budeme potřebovat druhou RZP posádku a hasiče lezce – specialisty na takovýto terén. Budeme potřebovat ležícího pacienta snést bezpečně ve vakuové matraci dolů k sanitce. Pro tu vyráží parťák s řidičem lékařského auta, spolu s ní přinesou scoop rám a odsávačku.

S lékařkou se zatím staráme o ležícího, měříme vitální funkce, vyšetřujeme celé tělo, určujeme rozsah poranění. Zjišťujeme, že na skále popíjeli alkohol, poté se oba kamarádi strkali a následně spadli dolů. Jdu se podívat, jak je to vysoko. Štěstí, že žijí. Čistím nepříliš krvácející, ale velkou tržnou ránu na hlavě, přikládám obvaz. Ještě stihneme zajistit žilní vstup, dáváme pomalu kapat infuzní roztok, využíváme kamaráda raněného – podrží nám flašku. Přichází kolegové s pomůckami a s nimi také hasiči s transportní vanou. Překládáme zraněného na vakuovou matraci, přikrýváme folií, utahujeme pásy, vyfukujeme vzduch. Naložíme ho do vany, balíme vybavení, svítíme na cestu, pomáháme hasičům s transportem dolů. Je tu měkká půda, musíme dávat pozor, klouže to.

Dole už čeká druhá posádka, berou si chodícího, na venek nezraněného pacienta do vozu. Stejně je potřeba provést vyšetření v nemocnici, protože spadl z opravdu velké výšky. Inspektor vytelefonovává avízo, aby na nás byli v nemocnici připraveni. Pojedeme do traumacentra z důvodu závažného mechanismu úrazu. Máme to potvrzené – bude nás čekat připravený trauma tým. Znovu měříme fyzikální funkce, provádíme ještě jednou celkové vyšetření pacienta, přikrýváme ho ještě dekou, zajistit bezpečnostními pásy, infuze kape, můžeme vyrazit.

V nemocnici jsme během pár minut. Lékařka zatím píše papíry, já se starám o pacienta. Začíná být velmi spavý, somnolentní. Nemá však žádné známky závažného vnitřního zranění, ani krvácení do mozku, tak to snad bude pouze otřes mozku a alkohol. Předání v nemocnici je rychlé, byli připraveni, jdeme uklízet sanitku.

Všude je jehličí, hlína, bordel. Otíráme veškeré pomůcky, doplňujeme vybavení do batohu, vytíráme sanitku. S kolegou se shodneme, že díky alkoholu dopad mladík relativně dobře. Říkáme si, že nebýt opilý, byl by rozsah zranění větší a závažnější. No jo, štěstí přeje opilým.

Pokud se stanete svědkem nebo účastníkem jakékoliv události, která vyžaduje zásah složek Integrovaného záchranného systému (IZS), snažte se vždy co nejpřesněji popsat místo, kde se nacházíte. Ve městech uveďte ulici a ideálně číslo popisné i přes to, že se nacházíte venku. Pokud nevíte, kde jste, můžete využít v Praze a v některých dalších městech číslo umístěné na sloupu veřejného osvětlení. V přírodě pak můžete využít tzv. body záchrany (unikátní kód zapsaný na rozcestníku; často umístěné podél turistických cest), názvy vrcholů v okolí, místní názvy lesů atd. Nejjednodušším způsobem je pak aplikace Záchranka, kterou si můžete volně stáhnout do svého telefonu – lokalizuje Vaši polohu, odešle ji na operační středisko zdravotnické záchranné služby daného kraje a zároveň vytočí tísňové číslo 155. Pokud je místo zásahu vzdálené od příjezdové komunikace, vyšlete někoho záchranářům naproti, abychom Vás nemuseli zdlouhavě hledat po českých luzích a hájích.